Stíhači nad Finskem

6. března 1943, Jappila

První bojový let na messerschmittech! Hlídka nad Kaltinem proběhla ve velmi špatném počasí, takže na žádného Rusa jsme nenarazili. Jeden z messerschmittů měl technické problémy, ale skupina nakonec v pořádku přistála.

21. března 1943, Jappila

Dopravní DC-2 letěla pro munici na letiště Kilpasilta, tři mersu letěly jako doprovod. Let proběhl přes špatné počasí v poklidu, dopravák přistál v Kilpasiltě a vrátil se s nákladem bezpečně do Jappily. Bohužel jsme přišli o jeden messerschmitt, který kvůli technické poruše havaroval.

8. dubna 1943, Jappila

Patrola v prostoru Vaskelova, kde byly hlášeny ruské letouny. Po chvíli hlídkování jsme narazili na skupinu jaků, pilotovaných velice kompetentními piloty. Boj se naštěstí odehrával ve výšce kolem 5km, kde měly naše mersu výkonnostní převahu. Po několika minutách kroužení, stoupání a neúspěšných útoků shora to dostal jeden jak naplno a začal hořet. Druhý jak se vzápětí srazil s messerschmittem, ani jeden pilot nevyskočil. To nám pro dnešek stačilo, otočili jsme se domů.

24. dubna 1943, Jappila

Při hlídkování dvojice Bf 109 východně od Leningradu jsme nenarazili na žádný letoun nepřítele. Cestou zpět jsme ale nad Finským zálivem zaznamenali ruské dvouplošníky útočíci na lodě. Ve vzduchu byli i rudí stíhači, jednu stíhačku jak jsme poškodili palbou při nenadálém útoku. Okamžik překvapení byl ale ztracen, odpoutali jsme se proto na plný plyn z boje.

Pekka Viiala, Lasse Keikkonen a Simo Häyhä obdrželi Medaili svobody 2. třídy.

10. května 1943, Jappila

Start proti ruskému náletu na Pölläkkälä. Poté, co jsme málem napadli dva vlastní junkersy, jsme nedaleko Pölläkkälä našli skupinu bostonů doprovázenou laggy. Po několika útocích z převýšení jsme sestřelili dva bostony a tři stíhačky. Jeden z mersu byl poškozen obrannou palbou, a tak jsme se vrátili zpět. Osamělý pilot na hurricane ještě zbytek bostonů pronásledoval až nad Leningrad, ale žádný se mu už sestřelit nepodařilo.

26. května 1943, Jappila

Doprovod průzkumného junkersu nad Finský záliv, Leningrad a Kapitolovo proběhl v poklidu, nenarazili jsme na letouny nepřítele. Cestu nám ale “zpříjemňoval” místy dost hustý ruský flak.

Lasse Keikkonen a Pekka Viiala obdrželi Medaili svobody 1. třídy.

14. června 1943, Jappila

Opět jsme doprovázeli průzkumný junkers, který si potřeboval nafotit několik míst v okolí Leningradu, hlavně město Puškin, pojmenované asi po slavném ruském básníkovi. Dnes jsme měli štěstí, protože jsme sice na Rusy narazili hned dvakrát, ale pokaždé jsme je uviděli dřív, než oni nás. Nejprve se objevila dvojice LaGG-5, jejichž piloti šli bez váhání do čelního útoku. Bylo to dost nepříjemné, ale vyhnuli jsme se a naše Bf 109 získaly po několika obratech navrch. Oba Rusy jsme sestřelili během minuty. Po několika dalších minutách jsme narazili na další dvojici letadel, tentokrát jaky. Tyto stroje manévrovaly velice ostře a jejich piloti šli okamžitě po nás. Špatně jsme si je rozdělili, takže na jednoho jaka šly dva naše messerschmitty. To vedlo ke katastrofě - ruský jak jsme sice sestřelili, ale jeho číslo vzápětí bez váhání sestřelilo jednoho z našich, který musel skákat. Ruský Jak-9 zmizel v oblačnosti a už jsme ho neviděli.

22. června 1943, Jappila

Dnes jsou to přesně dva roky, co začala Pokračovací válka. Leningrad je stále v obležení, ale fronta se prakticky nehýbe. Starost nám začínají dělat nové typy ruských stíhaček Jak a La, které se svými výkony vyrovnají našim mersu. Naštěstí úroveň ruských pilotů je stále dost nízká. Patrola východně od Leningradu nás přivedla až nad Ladožské jezero. Horní vrstva oblačnosti byla asi kilometr pod námi, mraky zalité sluncem poskytovaly nádhernou podívanou. Nenechali jsme se ale úplně unést a pečlivě jsme sledovali okolí. Kromě občasných pozdravů od ruského flaku jsme ale neviděli nic. Když jsme se po klesání v nízkém letu přihnali k letišti, uviděli jsme kousek opodál dva kontakty. Dal jsem svému mersu plný plyn a začali jsme je dotahovat. Podle siluety to byly migy. Rusové nás ale spatřili, přidali taky a klidně nám odstoupali do mraků. Proletěli jsme mraky a pátrali po nich, ale nenašli jsme je. Byl jsem vzteky bez sebe. Po přistání prvního messerschmittu začal jeho pilot hlásit do rádia, že po něm někdo střílí z lesa. A opravdu, hlídky na letišti vzápětí zajaly posádku sestřeleného Il-2, která se skrývala mezi stromy na okraji letiště.

Lasse Keikkonnen obržel Kříž svobody 4. třídy. Simo Häyhä obdržel Medaili svobody 1. třídy.

7. července 1943, Suulajarvi

Dnes mechanici připevnili na naše mersu 250kg bomby. Útok na přístav v Leningradu proběhl přes hustou palbu flaku úspěšně, tři lodě dostaly přímý zásah a hořely, když jsme hnali naše letouny na plný plyn zpět nad moře. Poblíž Revonnenä jsme narazili na dvojici La-5. Oba nepřátele se po krátkém boji podařilo sestřelit, ale zaplatili jsme to ztrátou jednoho messerschmitta, kterému se po zásahu z ruských kanónů zlomilo křídlo, pilot sice stihl vyskočit, ale padl do zajetí. Dvojice Bf 109 ještě na zpáteční cestě objevila nepřátelské A-20, dva z nich byly rovněž sestřeleny.

19. července 1943, Suulajarvi

Zoufalý nedostatek letounů způsobil, že k dnešnímu doprovodu německých Ju 87 jsme do vzduchu poslali i kořistní ruský LaGG-3. Štuky kroužily nad Aleksandrovkou a bombami i kulomety ničily svůj cíl. Žádný Rus je v tom nerušil, kromě flaku, až do doby, než přiletěl jeden Il-2. Náš LaGG-3 ho okamžitě napadl, ale palba nebyla příliš účinná. Účinná byla naopak palba zadního střelce Il-2, takže lagg musel nouzově přistát na louce u nedaleké vesnice.

Perttu Jalovaara obdržel Kříž svobody 4. třídy.

19. srpna 1943, Suulajarvi

Let DC-2 do Rualampi dopadl katastrofou. Ruští stíhači se sice neobjevili, ale posádka dopravního letadla při klesání k letišti špatně odhadla výšku, letoun zachytil křídlem o vrcholky stromů a rozbil se v lese. Všichni na palubě zahynuli.

24. srpna 1943, Suulajarvi

Útok na nákladní vlak u Seluoskoi byl úspěšný, přes zuřivou palbu flaku z vlaku i z nedalekého letiště naše 250kg bomby zasáhly naplno cíl. Od cíle jsme se odpoutali na plný plyn a v mírném stoupání jsme sledovali požár a další exploze mezi vagóny. Při návratu zpět jsme z výšky napadli skupinu ruských laggů, po několika minutách boje jsme nárokovali tři sestřely, jeden messerchmitt s poškozeným motorem musel přistát nouzově.

Pekka Viiala obdržel Kříž svobody 4. třídy.